Srdce jako fenomén - první část

Tep srdce

Lidské srdce se tvoří již ve čtvrtém týdnu těhotenství a po zbytek života pracuje bez sebemenší přestávky. Celou tu dobu se neustále přizpůsobuje změnám: reaguje na myšlenky, emoční vlivy, fyzickou zátěž, teploty, hormonální změny, napětí nervového systému a hlavně na stres. Klidová tepová frekvence je tak jedinečný indikátor zdraví a pohody v našem životě. Pojďme si v první části tohoto článku srdce a jeho tep podrobněji představit.

Obsah článku:
Krátce o srdce
Tep srdce jako indikátor zdraví
Abnormální tep srdce
Synchronizace tepu srdce
Tep srdce ve zvířecí říši

Srdce je dutý, svalově-vazový orgán, „motor“, který vhání krev do plic a okysličenou ji pumpuje do ostatních částí těla. Rytmus srdečního tepu je řízen sinoatriálním uzlem, „přirozeným kardiostimulátorem“ srdeční frekvence – generuje elektrické impulzy, které iniciují kontrakce, což má za následek srdeční pulz (tep) a jeho kolísání neboli variabilitu srdeční frekvence, jež je do velké míry regulována naším autonomním nervovým systémem. Srdeční pulz vyvolá tlakovou vlnu, ta vypudí krev z levé srdeční komory do aorty, odkud se šíří dalšími tepnami do celého těla k tolik potřebnému okysličení našeho organismu.

Tep srdce - indikátor zdraví

Různé medicínské tradice pohlížejí na srdeční pulz odlišně. Dnešní konvenční medicína sleduje na vřetenní tepně na zápěstí pouze průměrnou tepovou frekvenci za minutu, která se pohybuje okolo 60–90 tepů za minutu. Podle nových poznatků a názorů odborníků je optimální hodnota klidové srdeční frekvence 60 tepů za minutu, protože když srdce pracuje v nižších tepových hodnotách, víc vydrží a méně se opotřebovává. Například ve velké Framinghamské studii (Framingham Heart Study) bylo prokázáno, že nejnižší úmrtnost mají lidé s klidovou srdeční frekvencí 67 tepů za minutu a nejvyšší s klidovou srdeční frekvencí 92 tepů za minutu. „Existují přesvědčivé důkazy v několika rovinách, že zpomalení klidové srdeční frekvence by mělo být pro člověka prospěšné ve smyslu snížení mortality a prodloužení života,“ říká profesor Jaromír Hradec ze Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vysoká klidová srdeční frekvence je spojena se zvýšenou zátěží, stresem či emocionálním vypětím. Podle studie z prosince 2021 na Karolinska Institutet ve Švédsku zveřejněné v časopise Alzheimer's & Dementia, může být dokonce zvýšená klidová srdeční frekvence ve stáří nezávislým rizikovým faktorem demence. Studie, která sledovala 2 147 účastníku ve věku 60 let a více po dobu 12 let, ukázala, že jedinci s klidovou srdeční frekvencí 80 nebo více tepů za minutu měli o 55 procent vyšší riziko demence než lidé se srdeční frekvencí 60-69 tepů za minutu.

Zrychlení srdeční frekvence nad 100 tepů za minutu se nazývá tachykardie; tělo kompenzuje zvýšenou zátěž, stres či emocionální vypětí. Opak, tedy nepravidelnost nebo zpomalení srdeční frekvence pod 60 tepů za minutu, je označováno jako bradykardie.

Abnormální tep srdce

Normálu se zpravidla vymyká srdeční tep výkonnostních sportovců, který se může pohybovat okolo 40 tepů za minutu. Srdce fyzicky aktivních lidí je více trénované na zátěž, je výkonnější, a proto jedním stahem dopraví do oběhu větší množství krve. Tudíž mu stačí daleko nižší tepová frekvence než srdci netrénovanému. Je známo, že hodnoty slavného sportovce Emila Zátopka, čtyřnásobného olympijského vítěze ve vytrvalostním běhu včetně maratonu, se pohybovaly kolem 30 tepů za minutu.

Špičkoví freediveři (hloubkoví potápěči na jeden nádech) vykazují ještě nižší frekvenci – i pouhých 20 tepů za minutu. Takto extrémní pokles srdeční frekvence se nazývá diving reflex, savčí potápěčský reflex. Mnoho freediverů vneslo do své přípravy prvky jogínských cvičení a filozofie. Samozřejmostí jsou protahovací cviky, práce s dechem, meditace a naprostá emocionální, psychická i fyzická relaxace. Jedním z důležitých prvků v tréninku freediverů je také jogínská pozice uddijána bandha čili horní břišní zámek, kterou nejlepší freediveři trénují třeba každý den. Cvičení rozvíjí schopnosti bránice (hlavní nádechový sval) a díky této práci dokážou lépe pracovat s dechem a odolávat tlaku vody.

Podobně nízké nebo ještě nižší hodnoty srdečního tepu se podařilo naměřit pouze u tibetských mnichů v nejhlubší fázi meditace. Existuje studie z Thajska zaznamenávající variabilitu srdeční frekvence u zkušených buddhistických mnichů při meditační praxi. Většině z nich výzkumníci naměřili pouhých šest srdečních tepů za minutu.

Synchronizace tepu srdce

Zajímavé zjištění přinesla nová studie z roku 2021 z univerzity v Illinois, která zahrnovala deset dlouhodobě spolu žijících manželských párů ve věku 64 až 88 let. Výzkumníci je sledovali dva týdny a nepřetržitě monitorovali jejich srdeční frekvenci v souvislosti se vzdáleností mezi nimi. Zjistili, že přijdou-li blízko k sobě, jejich srdeční frekvence se synchronizují. Jako by se jejich srdce propojila v jeden celek a fungovala ve stejném rytmu.

Další podobná studie, jež byla uvedena 14. 9. 2021 v časopise Cell Reports, ukazuje, že lidé často nevědomě synchronizují tělesné funkce, jako jsou srdeční tep a dýchání, když sdílejí stejný zážitek, například živé vystoupení, nebo společně poslouchají stejný příběh. K této synchronizaci dochází pouze tehdy, když příběhu nebo vystoupení věnují pozornost. Vědci např. pustili dobrovolníkům audioknihu Julese Verna 20 000 mil pod mořem a monitorovali jejich srdce na elektrokardiogramu (EKG). V průběhu poslechu se jejich variabilita srdeční frekvence společně měnila na základě toho, co se dělo v příběhu. Výzkumníci zjistili, že většina účastníků vykazovala zvýšení a snížení srdeční frekvence ve stejných bodech vyprávění. Dalo by se tedy říci, že příběhy, vyprávění, hudební koncerty ovlivňují společně naše srdce, spojují nás dohromady a tvoří pomyslný celek, v němž se každý jednotlivec koncentruje pouze na daný moment - přítomný okamžik, díky kterému může vznikat ona kolektivní synchronicita tělesných funkcí.

Tento grafický abstrakt zobrazuje práci Pereze a Madsena a dalších, kteří ukazují, že příběhy ovlivňují naše srdce a spojují nás. Zjistili, že pozornost věnovaná vyprávění může synchronizovat kolísání srdeční frekvence mezi jednotlivci.

Tep srdce ve zvířecí říši

Ve zvířecí říši také existuje vztah mezi srdeční frekvencí a délkou života. Když srovnáme některé fyziologické ukazatele jednoho z nejmenších a jednoho z největších savců této planety zjistíme, že malý Rejsek obecný má klidovou srdeční frekvenci až 1000 tepů za minutu a jeho průměrná délka života je 1 rok. Naproti tomu Plejtvák obrovský s průměrnou srdeční frekvencí 6 tepů za minutu se dožívá až 118 let. Vědci zjistili, že srdce plejtváka je zřejmě největším funkčním srdcem na naší planetě a je na samotné hranici toho, co je vůbec biologicky možné. Zvířata s vysokou srdeční frekvencí mají tedy daleko kratší život než zvířata s nízkou srdeční frekvencí.

Naši domácí mazlíčci, např. křeček živé a temperamentní zvířátko velmi populární u dětí má srdeční frekvenci až 600 tepů za minutu a žije jen několik málo let. Kdyžto naše tajemná kočka domácí se 150 tepy za minutu se může dožít i přes 20 let a zároveň může prodloužit život i nám díky jejímu klidu a léčivému vrnění, které přenáší vibrace do našeho těla, uvolňuje napětí a celkově harmonizuje naše tělo i duši. Na těchto příkladech je vidět, že menší savci potřebují vyšší tepovou frekvenci. Proč? To není zatím plně vysvětleno.

Další zajímavostí ve zvířecí říši je žirafa, jež má vůbec nejvyšší známý krevní tlak u savců - dosahuje hodnot až 280/180 mm Hg (ideální krevní tlak člověka je 120/80 mm Hg). Žirafy mají mimořádně výkonné srdce, které musí vyvíjet obrovský tlak, aby dlouhým krkem dopravilo krev až do mozku. Srdce je dlouhé téměř 60 cm a váží 11 kg. Srdeční tep se pohybuje rychlostí až 170 úderů za minutu. Žirafy se dožívají 10-15 let a v zajetí až 25 let.

Výjimečný mezi savci je člověk, protože se svojí průměrnou klidovou srdeční frekvencí 60-90 tepů za minutu je podobný např. tygrovi nebo koňovi, kteří mají průměrnou délku života zhruba 20 let, kdežto člověk (žijící ve vyspělých zemích) žije
čtyřikrát déle. Je to dáno především vysokou kvalitou zdravotní péče, prevencí a výživou.