Vliv stresu na tělo

 

 

Stres ovlivňuje všechny systémy těla, a to včetně muskuloskeletárního, respiračního, kardiovaskulárního, endokrinního, trávicího, nervového a reprodukčního. Naše tělo je dobře vybaveno pro zvládání malého množství stresu, ale když se stane stres dlouhotrvajícím nebo chronickým, může to mít na naše tělo vážné dopady.

 

Muskuloskeletární system

Když je tělo ve stresu, svaly jsou napjaté. Svalové napětí je téměř reflexní reakcí na stres – je to způsob, jakým se tělo brání zranění a bolesti.

S náhlým přívalem stresu se svaly najednou stáhnou a následně, když stres pomine, se jejich napětí uvolní. Chronický stres v těle způsobuje více méně nepřetržitý stav obezřetnosti. Když jsou svaly napjaté a strnulé po dlouhou dobu, může to spustit další reakce v těle a podpořit vznik nemocí související se stresem.

Například bolest hlavy, a to jak ta způsobená napětím tak migrénová bolest, souvisí s chronickým napětím v oblasti ramen, krku a hlavy. Muskuloskeletární bolest v dolní části zad a v horních končetinách je také spojována se stresem, zejména s tím pracovním.

Milióny lidí trpí vedle muskuloskeletárních potíží různými chronickými bolestivými stavy. Často, i když ne vždycky, to může být úraz, který chronický bolestivý stav spouští. Způsob, jakým reaguje zraněný člověk na dané zranění určuje, zda-li bude nadále trpět chronickou bolestí. Lidé, kteří mají velký strach z bolesti a opětovného zranění a kteří pátrají pouze po fyzické příčině a fyzických způsobech hojení daného zranění, se obvykle zotavují hůře, než lidé, kteří si zachovávají určitou úroveň mírné aktivity pod ohledem lékaře. Svalové napětí a nakonec svalová atrofie, vzhledem k nepoužívání těla, společně podporují chronické a muskuloskeletrání potíže související se stresem.

Relaxační techniky a další činnosti a terapie, které uvolňují stres, se osvědčily jako prostředek pro efektivní snížení svalového napětí, zmírnění určitých onemocnění souvisejících se stresem, jako například bolestí hlavy, a zvýšení pocitu dobré fyzické a psychické pohody. U těch, u nichž se již rozvinuly stavy chronické bolesti, se osvědčily aktivity snižující stres a zlepšující náladu a každodenní funkce.

 

Respirační systém

Respirační systém zásobuje buňky kyslíkem a odstraňuje z těla odpadní oxid uhličitý. Vzduch vstupuje do těla nosem a postupuje hrtanem do krku, dolů přes průdušnici a do plic skrze průdušky. Průdušinky pak přenášejí kyslík do červených krvinek a do krevního oběhu.

Stres a silné emoce se mohou projevit respiračními symptomy, jakými jsou například krácení dechu a zrychlené dýchání, když se dýchací cesty mezi nosem a plícemi stahují. Pro lidi, kteří nemají žádnou respirační nemoc, to obecně není žádný problém, jelikož tělo dokáže zvládat dodatečnou práci a pohodlně dýchat, ale psychické stresory mohou zhoršit dýchací problémy u lidí s již existujícími respiračními problémy, jakými jsou například astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN; včetně rozedmy plic a chronické bronchitidy).

Některé studie ukazují, že akutní stres – jako například úmrtí milované osoby – může skutečně vyvolat astmatické záchvaty. Navíc, zrychlené dýchání – neboli hyperventilace – způsobená stresem může vyvolat panickou ataku u lidí, kteří jsou k těmto panickým atakám náchylní.

Práce s psychologem na podpoře relaxace, dýchaní a další vědomé techniky mohou tak velmi pomoci.

 

Kardiovaskulární systém

Srdce a cévy jsou dva prvky, ze kterých se skládá kardiovaskulární systém a které pracují společně na tom, aby přiváděly výživu a kyslík k orgánům těla. Činnost těchto dvou prvků je také koordinována v závislosti na reakci těla na stres. Akutní stres – tedy stres, který je krátkodobý nebo momentální, jako nutnost stihnout určitý termín, uvíznutí v dopravní zácpě nebo náhlé šlápnutí na brzdy, abychom se vyhnuli nehodě – způsobují zvýšení tepové frekvence a silnější stahování srdečního svalu společně s vylučováním stresových hormonů – adrenalinem, norarenalinem a kortizolem – jenž fungují jako přenašeči impulzů mající tyto výše uvedené účinky.

Navíc cévy, které vedou krev k velkým svalům a k srdci, se rozšiřují, a tím zvyšují množství krvi pumpované do těchto částí těla, přičemž se zároveň zvyšuje i krevní tlak. Tento mechanizmus se také nazývá reakce „bojuj nebo uteč“. Když však epizoda akutního stresu pomine, tělo se navrací do svého normálního stavu.

Chronický stres nebo nepřetržitý stres zažívaný během delšího časového úseku, může přispívat k dlouhodobým problémům se srdcem nebo cévami. Neustálé a dlouho trvající zvýšení srdečního tepu a vyšší hodnoty stresových hormonů a krevního tlaku si mohou vybrat svou daň na těle. Tento dlouhotrvající neustálý stres může zvyšovat riziko vysokého krevního tlaku, náhlé srdeční slabosti nebo infarktu.

Opakovaný akutní stres a přetrvávající chronický stres mohou také přispívat k zánětům oběhového systému, zejména koronárních tepen, přičemž toto se pokládá za jeden ze způsobů, jímž stres přispívá k srdečnímu infarktu. Je prokázáno, že to, jak člověk reaguje na stres může ovlivnit úroveň cholesterolu.

Riziko srdečních chorob spojených se stresem se zdá být různé u žen, a to v závislosti na tom, zda-li je žena před menopauzou nebo po menopauze. Jeví se také, že úroveň estrogenu u žen před menopauzou, pomáhá krevním cévám lépe reagovat během stresu, a tím tělu umožňuje lépe zvládat stres a chránit ho před srdečními chorobami. Ženy po menopauze ztrácí tuto úroveň ochrany vzhledem k úbytku estrogenu, čímž jsou vystaveny většímu riziku vlivu stresu na vznik srdečních nemocí.

 

Endokrinní systém

Když někdo vnímá určitou situaci jako náročnou, ohrožující nebo nekontrolovatelnou, mozek spouští kaskádu událostí, což zapojuje také hypotalamo-hypofýzo-adrenalinovou (HHA) osu, která primárně řídí endokrinní odezvu na stres. To nakonec vede k zvýšení produkce steroidních hormonů nazývaných glukokrotikoidy, mezi než patří také kortizol, jenž je často nazýván „stresovým hormonem“.

HPA osa

Během okamžiků stresu, hypotalamus, část mezimozku, která spojuje mozek a endokrinní systém, vysílá signály do hypofýzy, aby produkovala hormony, které pak následně vysílají signály do nadledvinek, které se nacházejí v oblasti nad ledvinami, aby tak produkovaly kortizol.

Kortizol zvyšuje úroveň energetické pohonné látky, která je k dispozici mobilizováním glukózy a mastných kyselin z jater. Kortizol je obyčejně produkován během dne v různé úrovni. Typicky se zvyšuje při soustředěné koncentraci po probuzení a pomalu klesá během dne, přičemž je zdrojem denního cyklu energie.

Během stresující události může zvýšení kortizolu poskytnout energii, která je potřebná pro vypořádání se s dlouhotrvající nebo extrémní výzvou.

Stres a zdraví

Glukokortikoidy, včetně kortizolu, jsou důležité pro regulaci imunitního systému a zmírňování zánětů. Zatímco toto je přínosem během stresujících nebo ohrožujících situací, kdy zranění může vést ke zvýšené aktivaci imunitního systému, chronický stres může vyústit v narušenou komunikaci bez imunitním systémem a HHA osou.

Tato narušená komunikace je spojována s budoucím rozvojem množství fyzických a psychických onemocnění, včetně chronické únavy, metabolických poruch (např. cukrovky, obezity), deprese a nemocí imunitního systému.

 

Trávicí systém

Střevo má stovky miliónů neuronů, které mohou fungovat zcela nezávisle a které jsou také v neustálé komunikaci s mozkem – což vysvětluje schopnost cítit „motýlky“ v břiše. Stres může tuto komunikaci mezi mozkem a střevem ovlivnit, přičemž pak může lehčeji docházet k bolesti, nadýmání a jiným nepříjemným stavům. Střevo je také osídleno milióny bakterií, které mohou ovlivnit jeho zdraví a zdraví mozku, což může mít vliv na schopnost myslet a také ovlivňovat emoce.

Stres je spojený se změnami ve složení střevní mikroflóry, která pak následně může ovlivnit náladu. Tímto způsobem tedy nervy ve střevě a bakterie v něm mohou zásadně ovlivnit mozek, přičemž to působí také obráceně.

Stres v raném období života může změnit vývoj nervového systému, jakož i způsob, jakým reaguje tělo na stres. Tyto změny mohou zvýšit riziko pozdějších nemocí nebo dysfunkcí střeva.

Jícen

Když je člověk ve stresu, může přijímat více či méně potravy, než obvykle. Více jídla nebo jídla jiná, nebo zvýšení požívání alkoholu a kouření tabáku, může mít za následek pálení žáhy nebo navracení žaludeční kyseliny do jícnu. Stres nebo vyčerpání může také zvýšit závažnost pravidelně se opakujících bolestí při pálení žáhy. Ve vzácných případech může dojít ke spazmům jícnu, což může být lehce zaměňováno se srdečním infarktem.

Stres může také ztížit polykání jídla nebo zvýšit množství vzduchu, který je s jídlem přijímán, což může zhoršit říhání, plynatost a nadýmání.

Žaludek

Stres může způsobit, že jsme více náchylní pociťovat bolest, nadýmání, mdlo a další nepříjemné žaludeční stavy. Pokud je stres velmi závažný, může se objevit zvracení. Stres může navíc způsobit nežádoucí zvýšení nebo oslabení chuti k jídlu. Nezdravé diety pak mohou mít negativní vliv na náladu člověka.

Navzdory populárnímu přesvědčení stres nezvyšuje produkci kyselin v žaludku, ani nezpůsobuje žaludeční vředy. To je způsobováno bakteriální infekcí. Když je však člověk ve stresu, vředy mohou způsobovat další nepříjemnosti.

Střeva

Stres může také častěji přispívat k bolesti, nadýmání nebo dalším nepříjemným pocitům. Může také ovlivňovat to, jak rychle jídlo prochází tělem, což může způsobovat buď průjem nebo zácpu. Navíc stres může navodit ve střevě svalové spazmy, a to může být bolestivé.

Stres může také ovlivnit trávení a také to, jaké výživné látky střeva absorbují. Může se také zvýšit uvolňování plynů v souvislosti s absorpcí těchto výživných látek.

Střeva mají nepropustnou bariéru, aby chránily tělo od (většiny) baktérií z jídla. Stres může střevní bariéru oslabit a umožnit tak, aby se střevní bakterie dostávaly do těla. I když o většinu těchto bakterií se lehce postará imunitní systém a tudíž z nich neonemocníme, neustálá potřeba zánětlivé reakce může vést k mírným chronickým symptomům.

Stres ovlivňuje zejména lidi s chronickými střevními problémy, jako je zánětlivé onemocnění střeva nebo syndrom dráždivého tračníku. K tomu může docházet zejména proto, že nervy jsou více citlivé na změny ve střevní mikroflóře, na změny v rychlosti pohybu jídla střevem a/nebo změny v imunitní reakci střeva.

 

Nervový systém

Nervový systém má několik částí: centrální nervový systém, který zahrnuje mozek a míchu, a periferní část, která se skládá z autonomního a somatického nervového systému.

Autonomní nervový systém sehrává přímou roli při fyzické odpovědi na stres, přičemž tato část nervového systému se dále dělí na sympatický nervový systém (SNS) a parasympatický nervový systém (PNS). Když je tělo ve stresu, SNS se podílí na reakci, která je známá pod pojmem „bojuj nebo uteč“. Tělo tehdy soustřeďuje své energetické zdroje na to, aby bojovalo se život ohrožující hrozbou, nebo prchalo před nepřítelem.

SNS signalizuje nadledvinkám, aby uvolňovaly hormony, jenž se nazývají adrenalin (epinefrine) a kortizol. Tyto hormony, společně s přímou akcí autonomních nervů, způsobují, že srdce bije rychleji, zvýší se frekvence dechu, cévy v rukou a nohách se roztáhnou, změní se proces trávení a v krevním řečišti se zvýši se úroveň glukózy (energie z cukru), aby bylo možné se s hrozbou vypořádat.

Reakce SNS je dosti náhlá, aby připravila tělo na to, aby reagovalo na nebezpečnou situaci nebo akutní stres – tedy na krátkodobé stresory. Když jednou krize pomine, tělo se obvykle vrací do stavu před hrozbou, tedy do nestresového stavu. Tuto obnovu umožňuje PNS, který má obyčejně opačný vliv na tělo, než SNS. Nicméně nadměrná aktivita PNS může také přispívat ke stresovým reakcím, například podporovat stažení průdušek (např. jako při astmě) nebo způsobovat přehnané rozšiřování cév či omezovat cirkulaci krve.

Jak SNS tak PNS významným způsobem spolupracují s imunitním systémem, který může také modifikovat stresové reakce. Centrální nervový systém je důležitý zejména při spouštění stresových reakcí, jelikož reguluje autonomní nervový systém a sehrává hlavní roli při interpretaci okolností jako potenciálně ohrožujících.

Chronický stres, prožívání stresorů během delšího časového úseku, může vyústit v dlouhodobém horizontu k vyčerpání těla. Autonomní nervový systém neustále spouští fyzické reakce, a to způsobuje opotřebení těla. Chronický stres nemá až takový vliv na nervový systém, ale problémem se stává to, jak nervový systém následně ovlivňuje další tělesné systémy.

 

Mužský reprodukční systém

Mužský reprodukční systém je ovlivňován nervovým systémem. Parasympatická část nervového systému způsobuje relaxaci, zatímco sympatická část přináší vzrušení. V mužské anatomii autonomní nervový systém, který je také znám reakcí „bojuj nebo uteč“, produkuje testosteron a aktivuje sympatický nervový systém, který tak vytváří pocit vzrušení.

Stres způsobuje. že tělo uvolňuje hormon kortizol, který produkují nadledvinky. Kortizol je důležitý pro regulaci krevního tlaku a normální fungování několika tělesných systémů, a to včetně kardiovaskulárního, oběhového a také mužské reprodukce. Nadměrné množství kortizolu může ovlivnit biochemické fungování mužského reprodukčního systému.

Sexuální touha

Chronický stres, tedy neustále přetrvávající stres po delší dobu, může ovlivnit produkci testosteronu, což může mít za následek snížení sexuální touhy nebo libida, a také způsobit dysfunkci erekce nebo impotenci.

Reprodukce

Chronický stres může mít také negativní vliv na produkci spermií a jejich dozrávání a způsobovat tak problémy ve vztazích, které se snaží o početí. Vědci zjistili, že muži, kteří zažili v minulosti dvě nebo více stresujících životních událostí, mají nižší procento pohyblivosti spermií (schopnosti spermií plavat) a nižší procento spermií s normální morfologií (velikostí a tvarem spermií) v porovnání s muži, kteří stresující životní události nezažili.

Nemoci reprodukčního systému

Když stres ovlivňuje imunitní systém, tělo se může stát náchylné k infekci. Co se týče mužské anatomie, infekce varlat, prostaty a močové trubice mohou ovlivnit fungování mužského reprodukčního systému.

 

Ženský reprodukční systém

 

Menstruace

Stres může ovlivnit menstruaci u dospívajících dívek a u žen několika způsoby. Například vysoká úroveň stresu může být spojována s absencí menstruačního cyklu nebo jeho nepravidelností, s větší bolestivostí cyklu a se změnami v jeho délce.

Sexuální touha

Ženy mají širokou škálu životních povinností a snaží se najít rovnováhu mezi různými oblastmi života – osobní, rodinnou, finanční a dalšími. Stres, rozrušení, únava, atd. může snížit sexuální touhu – zejména u žen, které neustále pečují o malé děti, nebo o nemocného člena rodiny, potýkají se s chronickými zdravotními problémy, cítí se deprimované, prožívají potíže ve vztazích nebo jsou zneužívané, či mají pracovní problémy, atd.

Těhotenství

Stres může mít významný vliv na ženiny plány ohledně početí. Stres může mít negativní vliv na schopnost ženy počíst dítě, na zdravý průběh jejího těhotenství a také na vypořádání se s poporodními změnami. Deprese představuje hlavní komplikaci při těhotenství a při přizpůsobování se změnám po porodu.

Nadměrný stres zvyšuje pravděpodobnost rozvoje deprese a úzkosti během této doby. Stres matky může negativně ovlivnit vývoj plodu a také na následný vývoj dítěte a narušit vazbu s dítětem v průběhu týdnů a měsíců po porodu.

Předmenstruační syndrom

Stres může zhoršovat předmenstruační symptomy nebo schopnost se s nimi vypořádat, což může být pro mnoho žen stresující. Mezi tyto symptomy patří křeče, zadržování vody a nadýmání, negativní nálada (pocit podrážděnosti a sklíčenosti) a také změny nálad.

Menopauza

S příchodem menopauzy se prudce mění úrovně hormonů. Tyto změny jsou spojovány s úzkostí, změnami nálad a pocity trápení. Tím tedy může být menopauza sama o sobě stresujícím faktorem. Zároveň může být náročné zvládat některé fyzické změny spojeny s menopauzou.

Emocionální stres může navíc způsobovat zhoršení fyzických symptomů. Například ženy, které jsou více úzkostlivé, mohou zažívat častěji návaly horka a/nebo jejich větší intenzitu či závažnost.

Nemoci reprodukčního systému

Když je úroveň stresu vysoká, zvyšuje to riziko zhoršování symptomů nemocí reprodukčního systému, jako je například výskyt viru herpes simplex nebo syndrom polycystických vaječníků. Diagnóza a léčení nádoru reprodukčního systému může způsobit závažnější stres, což si vyžaduje další pozornost a podporu.

 

Zvládání stresu

Tato nedávná zjištění ohledně stresu a jeho vlivu na zdraví, by ve vás však neměly vyvolávat obavy. Víme tak více o efektivních přístupech pro snížení stresových reakcí, mezi něž patří:

  • Udržování si zdravých sociálních vztahů
  • Provádění pravidelného fyzického cvičení
  • Dostatečné množství spánku každou noc

Tyto přístupy mají důležitý přínos pro fyzické a psychické zdraví a formují tak zásadní základy pro zdravý životní styl. Pokud zažíváte extrémní nebo chronický stres a chtěli byste získat dodatečnou podporu, odborný psycholog vám může pomoci identifikovat výzvy a stresory, které mohou ovlivňovat váš každodenní život, a najít tak cesty, jak nejlépe zvládat zlepšování celkového fyzického a psychického zdraví.

 

Zdroj článku: Stress effect on the body

Překlad: Centrum Oberonic

 

Malý mozek a imunitní systém

Malý mozek a imunitní systém

Malý mozek a imunitní systém     Malý mozek má několik funkcí v rámci osy centrálního nervového systému včetně integrace senzorických informací, učení se motorickým pohybům, přizpůsobování pohybů, ovládání nálady, citového rozrušení, emocí a regulování...

Stres na buněčné úrovni

Stres na buněčné úrovni

Stres na buněčné úrovni Co jsou to astocyty?   Když se zmíní slovo “stres”, většina z nás pomyslí na stres negativní. Znáte to, takový ten stres, kdy máte na dokončení milion projektů, vaše malé dítě vám ječí do ucha a vy jste si právě uvědomili, že jste celý den...

Co se děje s tělem v reálném čase při analýze HRV?

Co se děje s tělem v reálném čase při analýze HRV?

Co se děje s tělem v reálném čase při analýze HRV přístrojem Heart Vision?   Neustálý dlouhodobý životní shon, pracovní nasazení, emocionální a psychické vypětí, stres, nepravidelná a nesprávná životospráva, minimum pohybu a času věnovanému sobě, odpočinku,...

Co jsou to Alfa mozkové vlny?

Co jsou to Alfa mozkové vlny?

Co jsou to Alfa mozkové vlny? Zvýšení Alfa vln může zmírnit depresi     Alfa mozkové vlny představují jeden vzorec elektrické aktivity, jež mozek vytváří. Mozek se skládá z miliónů neuronů, které využívají elektrické impulzy k přenosu...

Jak autonomní nervový systém ovlivňuje zdraví?

Jak autonomní nervový systém ovlivňuje zdraví?

Jak autonomní nervový systém ovlivňuje zdraví?     Pokud sledujete můj blog, možná už víte, že mne velmi zajímá zjišťování informací o HRV a o tom, jak ho mohu u sebe zlepšit prostřednictvím neustálého monitorování HRV. Můžete si ale klást otázku, proč se...

Bloudivý Nerv (Vagus Nerve)

Bloudivý Nerv (Vagus Nerve)

Bloudivý Nerv (Vagus Nerve) Přeložili jsme pro vás srozumitelný a souhrnný text od doktorky Evy Detko o bloudivém nervu, který je zodpovědný především za parasympatickou (zklidňující) kontrolu našich vnitřních orgánů. Dobré fungování bloudivého nervu je proto zásadní...

Řízené dýchání v přístroji Heart Vision

Řízené dýchání v přístroji Heart Vision

Řízené dýchání "Biologický Feedback" v přístroji Heart Vision   Živé dýchaní Srdce udává rytmus všech orgánů lidského těla jako kyvadlo a i ten nejmenší vliv na organismus se odráží ve změnách daného rytmu. Jakým způsobem může člověk samostatně ovlivnit práci...

Jak srdce ovlivňuje naše vnímání

Jak srdce ovlivňuje naše vnímání

Jak srdce ovlivňuje naše vnímání   Shrnutí: Mozková aktivita se s cyklem tlukotu srdce mění, čímž pomáhá zabezpečit, aby byly určité informace udržovány mimo naše vědomé prožívání. Zdroj: Ústav Maxe Plancka (Max Planck Institute) První mechanizmus představuje...

Co kdyby pro léčení koronaviru postačilo jednoduše brát zinek?

Co kdyby pro léčení koronaviru postačilo jednoduše brát zinek?

Co kdyby pro léčení koronaviru postačilo jednoduše brát zinek?     V současnosti se zdá být stále více a více zřejmé, že zinek může skutečně být tím “kouzelným lékem” pro zastavení koronavirové infekce a ukončení této globální pandemie. Tento minerál je...

O čínské medicíně 1. – Jan Kvasnička

O čínské medicíně 1. – Jan Kvasnička

O čínské medicíně 1. – Jan Kvasnička Pokud má někdo chuť v této době zopakovat si nebo se seznámit se znalostí tradiční čínské medicíny, doporučuji jednoduchou, a hlavně zábavnou knížku Honzy Kvasničky, O čínské medicíně 1. Kniha je originálně a vtipně ilustrovaná a...

Léčení úzkosti pomocí akupunktury

Léčení úzkosti pomocí akupunktury

Léčení úzkosti pomocí akupunktury Různé přístupy akupunktury mají pozitivní účinky. Studie u lidí a zvířat prokazují, že akupunktura má pozitivní účinky na zdraví, včetně mentálního a emocionálního fungování souvisejícího s různými mechanizmy působení v těle, jako...

9 fascinujících faktů o bloudivém nervu

9 fascinujících faktů o bloudivém nervu

9 fascinujících faktů o bloudivém nervu   Bloudivý nerv je takto nazýván proto, že “bloudí” podobně jako tulák, přičemž se větví do senzorických vláken vycházejících z mozkového kmene směrem k vnitřním orgánům. Bloudivý nerv, nejdelší z lebečních nervů, řídí...

Co se děje uvnitř mozku, když posloucháme hudbu?

Co se děje uvnitř mozku, když posloucháme hudbu?

Co se děje uvnitř mozku, když posloucháme hudbu? Když posloucháte hudbu, je při tom zapojeno a aktivováno mnoho oblastí mozku, ale když skutečně hrajete na nějaký hudební nástroj, tato mozková aktivita se stává více podobou tréninku se zapojením celého těla. Co se...

Cvičení pro brániční dýchání a bloudivý nerv

Cvičení pro brániční dýchání a bloudivý nerv

Cvičení pro brániční dýchání a bloudivý nerv Tento článek blogu Psychologie Dnes (Psychology Today) je prvním článkem z devítidílné série s názvem „Bloudivý nerv a návod na přežití“. Devět způsobů jak řídit bloudivý nerv, které jsou hlavními tématy každého článku...

Co je to Variabilita srdečního rytmu (HRV)?

Co je to Variabilita srdečního rytmu (HRV)?

Co je to Variabilita srdečního rytmu (HRV)?     Variabilita srdečního rytmu (HRV – Heart Rate Variability) je fyziologický fenomén proměnlivosti časových intervalů mezi jednotlivými údery srdce. Analýzou HRV je možné především zhodnotit míru rovnováhy...

Jak zážitky a zkušenosti mění plasticitu mozku

Jak zážitky a zkušenosti mění plasticitu mozku

Jak zážitky a zkušenosti mění plasticitu mozku   Mozková plasticita, také známa jako neuroplasticita, je termín, který se vztahuje na schopnost mozku měnit se a přizpůsobovat v důsledku prožívaných zkušeností a zážitků. Když lidé řeknou, že mozek má schopnost...

Co je to kardiogram a čím se liší od rytmogramu R-R

Co je to kardiogram a čím se liší od rytmogramu R-R

Co je to kardiogram a čím se liší od rytmogramu R-R Podrobný popis metody elektrokardiografie   Historie objevu kardiogramu V polovině 19. století se vědci přiblížili k odhalení překvapivé vlastnosti srdce – schopnosti vyrábět elektřinu. Gabriel Lippman...

Lidé, kteří cvičí jógu, mají zdravé srdce

Lidé, kteří cvičí jógu, mají zdravé srdce

Lidé, kteří cvičí jógu, mají zdravé srdce Variabilita srdečního rytmu, která je známkou zdravého srdce, je vyšší u lidí, kteří cvičí jógu, než u lidí, kteří ji necvičí. To bylo prokázáno výzkumem, který bude publikován v nadcházejícím čísle Mezinárodního časopisu...

Chronický zánět snižuje motivaci redukováním hladiny dopaminu v mozku

Chronický zánět snižuje motivaci redukováním hladiny dopaminu v mozku

Chronický zánět snižuje motivaci redukováním hladiny dopaminu v mozku Proč se cítíme apatičtí, když se zotavujeme z nemoci? Odpovědí zcela zjevně je, že mírný stupeň chronického zánětu narušuje signální systém v mozku, jež funguje na dopaminu a jež nás motivuje něco...

Moudrost je záležitost jak Srdce tak Mysli

Moudrost je záležitost jak Srdce tak Mysli

Moudrost je záležitost jak Srdce tak Mysli Změny srdečního rytmu mohou mít vliv na moudrost, jak zjistil výzkum na Univerzitě ve Waterloo   Studie ukazuje, že variabilita srdečního rytmu (HRV) a proces přemýšlení fungují provázaně, což umožňuje člověku uvažovat...

Rytmus dýchání ovlivňuje paměť a strach

Rytmus dýchání ovlivňuje paměť a strach

Rytmus dýchání ovlivňuje paměť a strach Shrnutí: Nová studie uvádí, že rytmus dýchání může ovlivnit nervovou aktivitu, která zesiluje vybavování si vzpomínek a emocionální úsudek.Zdroj: Severozápadní Univerzita (Northwestern University)   Dýchání není pouze o...

5 neurovědeckých způsobů, jak si vyčistit mysl

5 neurovědeckých způsobů, jak si vyčistit mysl

5 neurovědeckých způsobů, jak si vyčistit mysl Neurovědci objevili efektivní způsoby, jak se zbavit nechtěných myšlenek   Jako vytrvalostní běžec extrémních závodů jsem několikrát absolvoval Badwater Ultramarathon. Někteří tomuto závodu říkají „nejnáročnější...

Zlepšení mozkových funkcí za 8 týdnů

Zlepšení mozkových funkcí za 8 týdnů

Zlepšení mozkových funkcí za 8 týdnů Meditační studie dokazuje změny související s vnímáním a stresem     Účast na osmitýdenním meditačním Programu vědomého vnímání, jak se zdá, přináší měřitelné změny v oblastech mozku souvisejících s pamětí, vnímáním sebe...

Abeceda akupunktury – MUDr. Milada Barešová

Abeceda akupunktury – MUDr. Milada Barešová

Abeceda akupunktury - MUDr. Milada Barešová   Proč si koupit právě tuto knihu?V době, kdy je dostupné velké množství odborné literatury, učebnic pro laiky i odbornou veřejnost?!Jedná se totiž o zcela unikátní a především srozumitelně a prakticky zaměřenou...

Fraktální dýchání a korekce zdravotního stavu

Fraktální dýchání a korekce zdravotního stavu

Fraktální dýchání a korekce zdravotního stavu Při prvním seznámení s přístrojem Heart Vision největší množství otázek vyvolává tzv. „fraktální portrét“ pacienta. Pokusíme se vysvětlit tento termín zjednodušeně, avšak v rámci korektní definice. Jak je známo, jakýkoli...

Esenciální oleje a fytoterapie

Esenciální oleje a fytoterapie

Esenciální oleje a fytoterapie     Co jsou esenciální oleje? Esenciální oleje byly známy již dávným civilizacím jako vzácné substance, podporující lidské zdraví a je zdokumentováno, že se využívaly v lékařské praxi, kosmetice a při přípravě jídla. Jsou to...

Biologický věk (Gerontologická křivka)

Biologický věk (Gerontologická křivka)

Biologický věk (Gerontologická křivka) Už v dávných dobách si lidé všimli, že fyzické zdraví a síla člověka nemusí odpovídat jeho věku - jak v pozitivním i negativním smyslu. Známé historické postavy ve stáří demonstrovaly vynikající energii, jiné se v relativně...

Vděčné srdce – Rollin McCraty, Ph.Dr. – Doc Childre

Vděčné srdce – Rollin McCraty, Ph.Dr. – Doc Childre

Vděčné srdce - Rollin McCraty, Ph.Dr. - Doc Childre   Vědecky napsaná publikace o tom, jak je mozek propojen se srdcem. O fungování pozitivních i negativních emocí na naše tělo a jak se tyto emoce odráží v našich charakteristikách srdečního rytmu. Translation ©...

Sympatikus a parasympatikus

Sympatikus a parasympatikus

Sympatikus a parasympatikus   Vegetativní nervový systém s jeho nevědomými reakcemi dělíme na sympatikus a parasympatikus. Jedná se o dva odděleně probíhající svazky nervových vláken, které se táhnou z mozkového kmene k nejrůznějším receptorům v našem těle: k...

Citrony

Citrony

Citrony Citrony jsou silně léčivé plody, které mají fenomenální antibiotické a antiseptické vlastnosti. Citrony jsou bohaté na vitamíny C, B-komplex a minerály, jako je železo, vápník, hořčík, křemík, měď a draslík, které posilují a pomáhají vyčistit a detoxikovat...

Popis čaker v přístroji Heart Vision

Popis čaker v přístroji Heart Vision

Popis čaker v přístroji Heart Vision Čakry jsou podle hinduismu a dalších, kulturně spřízněných myšlenkových proudů, energetická místa (centra) v těle popisovaná jako vír nebo kruh. Podle těchto nauk slouží čakry jako převodníky a transformátory prány (energie) v...

Ájurvéda – Dóši a pět Prvků v Heart Vision

Ájurvéda – Dóši a pět Prvků v Heart Vision

Ájurvéda - Dóši a pět Prvků v přístroji Heart Vision Podle Ájurvédy se lidský organismus skládá z hmotných i nehmotných složek. Interakce mezi těmito dvěma částmi lidské bytosti určuje její fyzické a mentální zdraví. Jedním z hlavních principů Ajurvédy je, že žádná z...

Golden – Zlaté pastilky

Golden – Zlaté pastilky

Golden - Zlaté pastilky   Zlaté pastilky pocházejí z Číny a jsou vyráběny podle tamní receptury Tradiční Čínské medicíny. Pastilky obsahují výtažky z léčivých bylin a další přírodní složky obsahující účinné alkaloidy, silice, třísloviny a další látky, které...

Energetická a informační medicína

Energetická a informační medicína

Energetická a informační medicína Co je informace? Informace je více, než pár slov, jedna kniha nebo pár bitů a bajtů... V roce 1905 Albert Einstein konstatoval, že hmota není substance, nýbrž zhuštěná energie. Dnes víme z kvantové fyziky, že informovaná hmota řídí...

Krátce o Nelineární Systémové Analýze (NLS – Oberon)

Krátce o Nelineární Systémové Analýze (NLS – Oberon)

Krátce o Nelineární Systémové Analýze (NLS - Oberon) Co jsou to Multidimenzionální nelineární systémy? Myšlenka multidimenzionálních nelineárních systémů pro nás představuje základ pro celostní myšlení. Jde o to, vidět člověka s jeho duchem, duší a tělem jako...

O nelineární systémové analýze a přístroji Oberon

O nelineární systémové analýze a přístroji Oberon

O nelineární systémové analýze a přístroji Oberon   JAK BIOREZONANČNÍ PŘÍSTROJ OBERON POPISUJÍ ODBORNÍCI? Přístroj OBERON - NLS analysis systém Překlad článku V. Nesterova, ředitele Institute of Practical Psychophysics Ruský Institut of Practical Psychophysics...

Důležitost zdravé HRV

Jak funguje HRV

Pin It on Pinterest

Share This