Jak umělá sladidla ovlivňují mozek a chuť k jídlu?

V posledních letech se umělá sladidla stala běžnou součástí našeho jídelníčku – najdeme je v dietních nápojích, „light“ potravinách i žvýkačkách. Mnozí po nich sahají ve snaze omezit příjem cukru a kalorií. Ale jak skutečně ovlivňují naši chuť k jídlu a co se při jejich konzumaci děje v našem mozku? Nová studie publikovaná v Nature Metabolism přináší překvapivé odpovědi díky moderním zobrazovacím metodám mozku.

Sladká chuť bez kalorií: Jak reaguje mozek?

Vědci zkoumali účinky sukralózy (E955), jednoho z nejpoužívanějších nekalorických sladidel, a porovnávali je s klasickým cukrem (sacharózou) a vodou. Pomocí speciálního typu magnetické rezonance (pASL MRI) sledovali aktivitu v různých částech hypotalamu – oblasti mozku, jenž řídí hlad a pocit sytosti. Zatímco cukr (sacharóza) vedl k výraznému poklesu aktivity v tzv. mediálním hypotalamu (spojeném s pocitem sytosti a vnímáním živin), sukralóza tento efekt neměla. To naznačuje, že sladká chuť bez kalorií nedokáže vyvolat stejný pocit nasycení jako skutečný cukr.

Sukralóza a „hladová“ centra mozku

Zajímavé je, že sukralóza naopak výrazněji ovlivnila laterální hypotalamus, tedy oblast spojenou s vyvoláváním hladu. Navíc zvýšila propojení mezi hypotalamem a dalšími oblastmi mozku, které mají na starosti pozornost, motivaci a smyslové vnímání. Jinými slovy, sukralóza může posilovat chuť na jídlo a motivaci k jeho vyhledávání, i když sama žádné kalorie neobsahuje.

Rozdíly podle tělesné hmotnosti

Studie také ukázala, že reakce na sukralózu se liší podle tělesné hmotnosti. U osob s normální hmotností sladidlo zvyšovalo propojení hypotalamu s oblastmi mozku zodpovědnými za rozhodování, paměť a zpracování smyslových vjemů. U lidí s nadváhou nebo obezitou však byly tyto efekty slabší nebo zcela chyběly, což může naznačovat určitou „otupělost“ mozku vůči sladidlům v důsledku dlouhodobého užívání nebo změn souvisejících s obezitou. Výsledky tedy potvrzují, že nekalorická sladidla nejsou pro tělo ani mozek zcela „neutrální“. I když nepřinášejí energii, aktivují mozkové okruhy spojené s odměnou a motivací k jídlu a mění aktivitu center řídících hlad a sytost. To může mít vliv na naše stravovací chování a dlouhodobě i na tělesnou hmotnost.

„Sladká chuť bez kalorií může mozek mást a vést k větší touze po jídle, což je důležitá informace při snaze o kontrolu hmotnosti,“ shrnuje hlavní závěry studie.

Sladidla v praxi: Opatrnost je na místě

Nekalorická sladidla, jako je sukralóza či stévie, jsou často doporučována při redukčních dietách, pro diabetiky nebo jako ochrana před zubním kazem. Jejich nadměrná konzumace se však nedoporučuje – nejen kvůli možným vlivům na chuť k jídlu, ale i kvůli potenciálním dopadům na střevní mikrobiom a metabolismus. Vědecká debata o bezpečnosti a vhodnosti umělých sladidel stále pokračuje. Nové poznatky ukazují, že jejich účinky jsou složitější, než jsme si mysleli, a že „zdravější“ alternativa cukru může mít i své stinné stránky.

Pokud se rozhodnete sladidla používat, dělejte to s mírou a sledujte, jak na ně vaše tělo i chutě reagují. Ideální cestou zůstává pestrá a vyvážená strava s minimem průmyslově zpracovaných potravin.

Nebezpečná umělá sladidla

Nebezpečná umělá sladidla jsou především ta, u kterých existují podezření na karcinogenitu (např. aspartam, acesulfam K) nebo negativní dopady na nervový systém a metabolismus (aspartam, sukralóza). Přestože jsou schválena pro běžné použití, jejich dlouhodobé účinky nejsou zcela jasné a doporučuje se jejich střídmá konzumace, nebo úplné vynechání z jídelníčku.

Aspartam (E951) je jedním z nejvíce diskutovaných sladidel kvůli podezřením na možné negativní účinky na mozek a nervový systém. Některé studie naznačují, že může mít neurotoxické účinky, a nedávné hodnocení Světové zdravotnické organizace (WHO) jej označilo za „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“ zejména v souvislosti s rizikem vzniku hepatocelulárního karcinomu (rakoviny jater). Aspartam se rozkládá na fenylalanin, kyselinu asparagovou a methanol, což může být problematické zejména pro osoby s fenylketonurií (PKU - porucha metabolismu).

Sacharin (E954) byl dříve spojován s rizikem vzniku rakoviny močového měchýře u laboratorních zvířat, což vedlo k jeho dočasnému zákazu v některých zemích. Novější výzkumy však tyto obavy zmírnily a sacharin je nyní považován za bezpečný v běžných dávkách, avšak jeho potenciální dlouhodobé účinky stále nejsou zcela vyjasněné. U některých citlivých jedinců může způsobovat alergické reakce nebo zažívací potíže.

Sukralóza (E955) je považována za relativně bezpečnou a stabilní při vaření, ale novější studie ukazují, že může ovlivňovat mozkové oblasti spojené s hladem a chutí k jídlu, což může nepříznivě ovlivnit regulaci příjmu potravy a potenciálně přispět k nárůstu hmotnosti. Dále existují obavy ohledně jejího vlivu na střevní mikrobiom.

Acesulfam K (E950) - toto sladidlo je rovněž předmětem debat kvůli možným karcinogenním účinkům při vysokých dávkách v laboratorních studiích.

Centrum Oberonic

M.V.