Fascinující síla placebo spánku

Proč náš mozek věří víc slovům než únavě?

Všichni to známe. Ranní vstávaní se zvoněním budíku a my se cítíme jako přejetí parním válcem. První věc, kterou uděláme, je, že začneme počítat, kolik hodin jsme vlastně spali. „Jen pět hodin? To bude dneska katastrofa,“ řekneme si. A skutečně – celý den se cítíme unavení, zapomínáme a káva jako by nepomáhala. Celý den je jako v mlze. Co když ale naší výkonnosti nevládne budík, ale naše vlastní hlava? Náš mozek se dá totiž snadno přesvědčit o tom, že jsme odpočatí, i když realita byla úplně jiná.

Experiment, jenž obelstil naši mysl

Vědci z Colorado College, Christina Draganich a Kristi Erdal provedli fascinující experiment. Pozvali si dobrovolníky a připojili je k přístrojům, které měly údajně měřit kvalitu jejich spánku, konkrétně délku REM fáze – tedy té části spánku, která je klíčová pro regeneraci našeho mozku.

Tady ale přišel ten hlavní trik. Jedné skupině vědci řekli, že spali skvěle a jejich REM fáze byla nadprůměrná. Druhé skupině tvrdili, že jejich spánek za moc nestál a hodnoty byly velmi nízké. Háček byl v tom, že tato čísla byla vymyšlená. Bez ohledu na to, jak lidé skutečně spali, jim byla přidělena nálepka „dobrého“ nebo „špatného“ spáče.

Síla našeho přesvědčení v praxi

Poté účastníci podstoupili testy pozornosti a logického myšlení. Výsledky byly natolik nečekané, že zásadním způsobem mění dosavadní chápání únavy. Lidé, kterým bylo řečeno, že spali výborně, podávali v testech výrazně lepší výkony. Naopak ti, jež uvěřili, že jejich spánek byl nekvalitní, dopadli v testech mnohem hůře – a to i v případě, že se předtím sami cítili odpočatí. Ukázalo se, že informace o kvalitě spánku měla na jejich kognitivní schopnosti větší vliv než spánek samotný.

Proč se to v nás děje?

Tento fenomén se nazývá placebo spánek. Naše nastavení mysli (mindset) dokáže ovlivnit fyziologické stavy těla. Pokud si vsugerujeme, že jsme vyčerpaní, náš mozek začne fungovat v úsporném a „chybovém režimu". Pokud naopak věříme, že jsme regenerovali správně, „odemkneme“ kognitivní rezervy, které bychom jinak nevyužili.

Co si z toho můžeme odnést?

Nejde o to, abychom nespali a jen si opakovali, že jsme svěží. Dlouhodobý nedostatek spánku je pro nás škodlivý. Studie nám ale dává mocný nástroj pro dny, kdy se prostě nevyspíme ideálně:

Sledujme, jak o únavě mluvíme: Čím více budeme sobě i okolí opakovat, jak hroznou jsme měli noc, tím horší bude náš výkon.
Zkusme malý sebeklam: Ráno si můžeme říct: „Moje tělo si vzalo přesně tolik odpočinku, kolik potřebovalo.“
Nepodléhejme technologiím: Pokud nám chytré hodinky ukážou špatné skóre spánku, nenechme se tím rozhodit. Právě tato informace nás může psychicky srazit víc než samotná krátká noc.

Naše mysl má nad naším tělem mnohem větší moc, než si běžně připouštíme. Tato studie nám připomíná, že únava není jen fyzický stav, ale do značné míry i stav naší mysli. Pokud se naučíme pracovat se svým nastavením a nebudeme se dopředu programovat k selhání jen kvůli kratší noci, můžeme fungovat mnohem efektivněji. Vědomým nastavením mysli a pozitivním sebepřesvědčováním o kvalitě spánku lze programovat organismus na vyšší produktivitu a aktivovat skryté zdroje energie.

Centrum Oberonic

M.V.